|
|
Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938)
Tesárek, Vojtěch ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Konspirační teorie v období první republiky (1918-1938) se zabývá konspiračními teoriemi, a to jak obecně, tak konkrétně těmi, které se šířily v období 1918-1938, známém jako první republika. Autor v první části práce nejprve charakterizuje konspirační teorie, dělí je a přibližuje čtenářům, jaké mají hlavní charakteristiky a z jaké příčiny se těší důvěře velkého množství lidí. Druhá část práce je věnována dobovému tisku, zmiňuje jeho hlavní znaky a stručně popisuje zkoumané deníky (konkrétně Lidové noviny, Národní listy a České slovo). Ty jsou následně pomocí historicko-srovnávací analýzy zkoumány a na třech konkrétních kauzách a případech (záhadná smrt Milana Rastislava Štefánika, Gajdova aféra a údajná nákaza Jiřího Stříbrného syfilisem) je ukazováno, jak se v období první republiky konspirační teorie mohly šířit, jaké bylo jejich vyústění, případně jaká byla motivace jejich šiřitelů a jakým způsobem proti nim vystupoval, nebo je naopak dále využíval státní aparát. Celá tato část je navíc pro lepší pochopení zasazena do historického kontextu tehdejších událostí. V závěrečné části autor zkoumá, zda zmíněné aféry a případy nesou znaky konspiračních teorií, či nikoliv.
|
|
|
Role médií při šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů
Hamrník, Jan ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na šíření konspiračních teorií, fake news a hoaxů a na roli médií v tomto procesu. Nejprve jsou vysvětleny základní pojmy a téma práce je zasazeno do širšího kontextu. Je přiblíženo fungování dezinformačních médií, nechybí popis tuzemské scény. Mezi další kanály využívané pro klamání příjemců jsou zařazené e-maily a aplikace, sociální sítě a také ústní šíření. Speciální pozornost se věnuje standardním médiím a pravidlům, podle nichž mají fungovat. Na teorii navazuje praktická část, která mapuje šíření konkrétních dezinformací nejen prostorem médií, ale i fact-checkingových iniciativ. Za příklady jsou zvoleny konspirační teorie o požáru katedrály Notre-Dame, hoaxy o údajných uprchlících v Chebu, o novináři České televize Marku Wollnerovi a o poslankyni Olze Richterové a kauza pochybné neziskové organizace Mezinárodní dětský kříž. K jejich analýze dochází prostřednictvím smíšeného modelu výzkumu: Sběr dat probíhá kvantitativní metodou, při práci s nimi jsou následně uplatněny kvalitativní metody spojené se zakotvenou teorií. Cílem je definovat a popsat podoby, které média dezinformacím ve svých výstupech dávají, a určit, v kterých případech dezinformace sama aktivně šíří.
|
|
|
Politické, sociální a etické aspekty konspiračních teorií
HNÁTEK, Martin
Práce se zabývá pojmem konspiračních teorií v kontextu společnosti, psychologie, politiky a etiky. V souvislosti s těmito oblastmi byl vytvořen rámec stěžejních podtémat, která spadají pod fenomén konspiračních teorií. Práce je rozdělena na pět částí, z nichž první se zabývá konspiračními teoriemi coby pojmem a předkládá jejich definici, typologii a historický výskyt. Další kapitola se věnuje vzájemnému vztahu konspiračního uvažování a společnosti a tomu, jak v jejím rámci nabývaly konspirační teorie na popularitě. Následující části práce se zabývají vlivem psychologických poruch na konspirační uvažování, tomu, jak konspirace ovlivňují politickou oblast a etickému zhodnocení jejich dopadů.
|
|
|
"The Grand Conspiracy: A Lacanian Reading of Contemporary Conspiracy Theories"
Bohal, Vít ; Armand, Louis (vedoucí práce) ; Vichnar, David (oponent)
Početné a různorodé konspirační teorie, které cirkulují v soudobém diskurzu jsou často mezi sebou propojovány post-moderní hypersticí. Tímto vznikají složítější a vrstvené struktury, z kterých se může, v rámci typologie Michaela Barkuna, vyvinout "superkonspirace," tj. struktury, které v sobě spojují více různorodých konspiračních linií. Žádný soudobý autor není v tomto ohledu více produktivní, než David Icke. Tento guru anglofonní tradice konspiračních teorií, je jeden z hlavních popularizátorů tzv. 'ještěří hypotézy,' která se v jeho podání stává jednou z nejkomplexnějších superkonspirací. Je to právě dílo Davida Ickea, které si tato práce bere za svůj předmět analýzy, a které se snaží vyložit a přivést do akademického kontextu pomocí kritcké kulturní teorie a Lacanistické/Žižekiánské psychoanalýzy. Dynamika tzv. "paranoidního stylu" diskurzu byla načrtnuta Richardem J. Hofstadterem, a již tisíciletí její variace rezonují v tradici západní literatury - od Homérských bohů, po modernějsí inkarnace kulminující v superkonspiracích Davida Ickea, Alexe Jonese, a dalších. Tato práce se nezaměřuje tolik na specifické teorie a jejich domělou fakticitu, ale spíše se snaží zmapovat strukturální rysy Ickeova díla, a to převážně jeho základní schémata založené na, převážně Marxistické, dialektice. I z tohoto...
|
|
|
Příčiny vzniku a dopady konspiračních teorií: případová studie kultury a politického prostředí USA
Scheiner, Miroslav ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Konspirační teorie vytvářejí dojem iracionálních konstruktů. Jejich původ a podstata však mají velmi racionální vysvětlení. Chápání spiknutí jako hlavní síly, která uvádí do pohybu klíčové události dějin, vychází z přirozeného lidského vnímání světového řádu. Takový pohled na realitu je zvláště rozšířený v USA. Tato práce na jejich příkladu identifikuje příčiny vzniku konspiračních teorií pramenící z kultury, politického prostředí a vlivu nových médií. Práce dále rozebírá dopady konspiračních teorií v USA. Přitom poukazuje na jejich schopnost předurčovat jednání aktérů, podkopávat aktivity americké vlády, manipulovat veřejným míněním a podněcovat násilí.
|
|
|
Životní cyklus informací v mimořádných událostech.
Šafránková, Klára ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Sigmund, Tomáš (oponent)
Informovanost veřejnosti je dnes velice diskutovaným tématem. V dnešní době je nutné posuzovat ne obsah informačního sdělení, ale naopak jeho důvěryhodnost. Důvěryhodnost informací ve společnosti je ovšem z hlediska jejího posouzení velice nesnadným cílem, kterého se snaží dosáhnout analýza v této práci. Práce pojednává o největší lidské tragédii spojené s manipulací informací. Cílem práce je analýza informací uveřejněných o mimořádné události, která se odehrála 11. září 2001. Práce obsahuje analýzu interpretace a vývoje těchto informací veřejnosti prostřednictvím tištěných a internetových médií. V první části práce budou uvedeny základní pojmy spolu s popisem samotné události. Stěžejní část práce se zabývá analýzou mimořádné události a především analýzou vývoje událostí od roku 2001 do současnosti. Zprávy budou hodnoceny a porovnávány dle vzájemné shody, jejich důvěryhodnosti a především jejich vývoje.
|
host ::
RSS.